Změny vzhledu lidí po užívání metamfetaminu

Metamfetamin, též pervitin (dřívější obchodní název), MA, desoxyefedrin, methedrin je syntetické stimulancium z řad amfetaminů. Objeven byl již v roce 1893 v Japonsku. Zprvu byl odhalen jeho potenciál v terapii hypotenze, či chorobné spavosti, masově byl spolu s amfetaminem použit jako povzbuzující prostředek během II. světové války (na obou stranách, především osazenstvem letadel a tanků), později byl nadále využíván v léčbě narkolepsie, deprese a mozkových poruch pro něž je typická apatie a nadměrná únava, rovněž jako účinné anorektikum, ačkoliv upřednostňován byl a dodnes je právě mírněji účinkující amfetamin.

V dnešní době je MA hlavně zneužíván jako snadno připravitelná pouliční droga, která velmi účinně stimuluje nervovou soustavu, vyvolává euforii, podporuje celkové tempo, vnímavost a sebedůvěru. Tato vlastnost je dána rozsáhlým uvolňováním dopaminu, noradrenalinu a serotoninu do synaptických štěrbin v mozku; dlouhodobé nadužívání však může vést k poškození až zániku nervových buněk oxidačním stresem (neurotoxicita). Se zneužíváním je spojen i negativní dopad na krevní oběh, s častým opakováním dávek se rozvíjí tolerance, s návykem pak deprese, citová oploštělost, prudké výkyvy nálad, nebo i psychóza, u těžce závislých byla popsána kardiomyopatie, parkinsonismus i trvalé poškození mozku.

V menší míře než farmaceuticky vyráběný amfetamin jej využívají i studenti, lidé s dlouhou pracovní dobou, či nároky na dlouhodobu schopnost rychle a efektivně reagovat. Čistý metamfetamin hcl má zpravidla krystalickou podobu, je nahořklé příchuti, snadno absorbuje vlhkost, rozpouští se ve vodě i alkoholu, svým účinkem několikrát předstihuje D-amfetamin, jelikož je více lipofilní, má však podstatně vyšší neurotoxicitu. V České republice je častěji prodáván v podobě drceného prášku. Ve spojených státech je dodnes vyráběn jako léčivo pod názvem Desoxyn, indikován zejména k terapii poruch pozornosti. Metamfetamin je značně rozšířen na území bývalého Československa, kde je nezákonně syntetizován, již od 70. let, z pseudoefedrinu extrahovaného z léčiv proti chřipce a rýmě (nurofen stopgrip, modafen, dříve i aspirin, apod.) v amatérských varnách. Nezákonná syntéza je levná, jednoduchá, ale i velmi nebezpečná, neboť k reakci je používán velmi hořlavý červený fosfor, žíravá kyselina chlorovodíková i jedovatá ředidla jako toluen či aceton.