Sonic Boom (Aerodynamický třesk)

Nelze se jej zbavit. Při letu podzvukovou rychlostí se částice vzduchu mohou na přílet letadla „připravit“ a téměř nehlučně jej obtečou.

Při letu rychlostí vyšší než rychlost zvuku se částice „připravit“ nestihnou. Po průletu letounu dojde ke kuželovitému šíření rázové vlny, která se dostane na zem v podobě hlasitého hluku připomínajícího silnou explozi.

To je hlavní důvod, proč jsou nadzvukové lety nad pevninou, zvláště pak nad obydleným územím, dnes zakázány. Třesk nepříjemně obtěžuje a je-li příliš silný, může způsobit i hmotné škody. Proto mohl Concorde létat nadzvukově pouze nad mořem.

    * Aerodynamický třesk začíná být slyšitelný při rychlosti vyšší než M=1.15. Jeho intenzita závisí na velikosti letadla a výšce letu. Čím menší je velikost letounu a jeho letová hladina je vyšší, tím je hluk, který slyšíme na zemi, tišší.

    *     V inventáři USAF byl až do začátku 90. let velmi pozoruhodný letoun, Lockheed SR-71 Blackbird. Jednalo se o letadlo s delta křídlem schopné letět rychlostí převyšující tronásobek rychlostí zvuku ve výšce přibližně 30 000 m. SR-71 byl podstatně menší než Concorde, proto mohl létat (a také létal) nadzvukově i nad pevninou. Jeho třesk připomínal nejspíše velmi slabé zahřmění. Využíván byl pro špionážní účely.

    *     V r. 1964 vzlétl ze základny Edwards první prototyp nadzvukového bombardéru (po zrušení projektu jen experimentálního letadla) North American XB-70 Valkyrie. Stroj byl schopný dosáhnout a letět trojnásobkem rychlosti zvuku ve výšce přibližně 20 000 m. I dnes je Valkyrie největším nadzvukovým letadlem, které kdy bylo postaveno. Při jednom z nadzvukových letů v menší výšce se Valkyrie příliš přiblížila k Las Vegas, což způsobilo USAF velké starosti s náhradou rozbitých oken, dveří a poničených střech mnohých domů.