Hitlerovy dálnice mají 80 let

Německá NSDAP, respektive její propaganda hlásala, že dálnice jsou nacistickým vynálezem, ale pochopitelně tomu tak nebylo. Rychlostní komunikace se začaly stavět hned po první světové válce v Itálii, v USA a také v Německu. Ukřičený Rakušan s knírkem ovšem tehdy ještě žádnou velkou hrozbu nepředstavoval.

Plány na tu německou se začaly rýsovat už v roce 1904 za vlády císaře Viléma II. Pruského. Společnost na její stavbu byla založena o pět let později, ale vývoj dalších událostí přerušil celosvětový krvavý konflikt. Svému účelu začala sloužit až v roce 1921. Zbývá dodat jen její jméno: byl to berlínský Avus. Správně by se tento název měl psát s velkými písmeny, neb šlo o zkratku ze slovního spojení „Automobil-Verkehrs- und Übungs-Straße“, tedy „automobilová dopravní a zkušební dráha“. Není neznámá ani fanouškům motoristického sportu, až do roku 1998 se na ní závodilo, byť byla mnohokrát přestavěna. Konala se zde také první Grand Prix Německa v roce 1926 a časem se ustálil přepis názvu s prvním velkým písmenem. Projet se po ní můžete i dnes, je součástí dálnice A 115.

Také v bývalém Československu se ostatně používal termín „autostráda“ velmi dlouho, byť krásný výraz „dálnice“ vznikl ještě před druhou světovou válkou, v roce 1938 jej vymyslel ing. Karel Chmel. Za Němci jsme nemuseli zaostávat dlouho, Baťův projekt však nebyl realizován a po válečné výstavbě mnoho nezbylo. Poprvé jsme se tak po budoucí D1 mohli svézt až 12. července 1971 z Prahy do Mirošovic.