Canislupus (vlk obecný)

Vlk obecný (Canis lupus)
V České republice je kriticky ohrožený. Vlk obecný je největší evropská psovitá šelma. Samci váží v průměru 42kg, samice 36kg. U nás ho téměř nezahlédnete a pokud ano, bude to pravděpodobně zatoulaný jedinec z méně osídlených částí Evropy. Ve svém přirozeném prostředí žijí vlci ve smečkách, ve kterých také loví. Jejich hlavní potravou jsou velcí býložravci, hlavně pak jeleni, srnčí, divoká prasata. V severní Evropě pak sob a los. Za oběť jim však padnou obvykle slabí nebo nemocní jedinci. Samice rodí obvykle 4 – 8 mláďat, přesto nedochází v přírodě k jejich přemnožení. Úmrtnost v prvním roce života je 60-80% a i dospělí jedinci často zahubí nemoci, jako je vzteklina.
Ačkoliv vlk obecný budil v lidech vždy respekt, až strach, na člověka neútočí.

Vzhled:
Samice vlka obecného bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu. Vlk se na první pohled podobá německému ovčáckému psu, liší se však od něj v několika drobnostech. Má širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Vlci mají 42 zubůa špičák může být až 6,5 cm dvelký, silné trháky a mohutné žvýkací svaly umožňují vlkovi chytit a zabít kořist. Motnost vlka je mezi 30 a 80 kg, délka těla 1,8 až 2,7 m, v kohoutku je vysoký 0,8 až 1 m.
Srst vlků se skládá ze dvou vrstev: vrchní vrstva je tvořena hustými chlupy, které odpuzují vlhkost, podsada je měkká a slouží jako tepelná izolace. Izolační schopnost vlčí srsti je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh. Vlci mají huňatý ocas, který v zimě používají jako přikrývku.

Barva srsti vlků čistě bílá, úplně černá, vybarvená ve všech odstínech šedé, skořicová, krémová, hnědá, stříbrná i zlatá. Zbarvení také závisí na sezóně. Zimní srst bývá světlejší a hustší.

Chování:
Vlci jsou sociální zvířata žijící v dobře organizovaných smečkách.
Potrava:
Vlci jsou predátoři, kteří žijí ve smečkách, jejichž velikost závisí na tom, zda je dostatek potravy. Smečka se soustřeďuje kolem páru, který má mláďata a může mít až 20 členů. Protože vlci loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší, než jsou oni sami. Živí se hlavně jeleny, losy a severoamerickými soby karibu. Hladová smečka se odváží napadnout i osamoceného bizona. Vlk může najednou sníst asi 10 kg masa. Průměrná spotřeba jedince na den je 2 kg masa, přičemž dokáže vydržet i několik dní bez potravy.

Rozmnožování:
Samice rodí po 61-63 dnech březosti 4-7 mláďat o hmotnosti 300-500 g. O mláďata se starají oba rodiče a později jim pomáhají všichni členové smečky.

Existují následující poddruhy tohoto zvířete:
Vlk obecný arizonský (Canis lupus)
Vlk obecný arktický (Canis lupus arctos)
Vlk obecný černý (Canis lupus pambasileus)
Vlk obecný eurasijský (Canis lupus lupus)
Vlk obecný horský (Canis lupus fuscus)
Vlk obecný Hudsonův (Canis lupus hudsonicus)
Vlk obecný iberský (Canis lupus signatus)
Vlk obecný indický (Canis lupus pallipes)
Vlk obecný japonský (Canis lupus hodophilax)
Vlk obecný kanadský (Canis lupus occidentalis)
Vlk obecný kanejský (Canis lupus alces)
Vlk obecný kolorádský (Canis lupus youngi)
Vlk obecný mexický (Canis lupus baileyi)
Vlk obecný mongolský (Canis lupus chango)
Vlk obecný novofoundlandský (Canis lupus beothucus)
Vlk obecný ostrovní (Canis lupus hattai)
Vlk obecný pralesní (Canis lupus hallstromi)
Vlk obecný prériový (Canis lupus nubilus)
Vlk obecný polární (Canis lupus tundrarum)
Vlk obecný španělský (Canis lupus deitanus)
Vlk obecný texaský (Canis lupus monstrabilis)