Sojuz

Kosmická loď Sojuz – historie

Ruská kosmická loď Sojuz odstartovala poprvé do vesmíru už v roce 1967. První let byl ovšem tehdejším režimem uspěchán a skončil tragédii. Kosmonaut V. M. Komarov zahynul při návratu na Zemi. Sojuz potkala pak ještě jedna katastrofa a to v roce 1971, kdy v něm zahynuli tři kosmonauti při návratu z orbitální stanice Saljut 1. Sojuz během své historie sloužil především pro lety k orbitálním stanicím sovětské, později ruské a dnes mezinárodní výroby. Nejdříve to byly orbitální stanice Saljut, později legendární MIR a dnes je to Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Sojuz navíc u stanice slouží jako záchranný člun pro případ, že by se musela posádka urychleně evakuovat, nebo se vrátit na Zemi. Doposud dopravil Sojuz do vesmíru kosmonauty různých národností. Mimo jiné také prvního a zatím posledního českého kosmonauta a dnešního europoslance Vladimíra Remka v roce 1978, nebo prvního Slovenského kosmonauta Ivana Bellu v roce 1999. Do historie také vešel legendární americko-sovětský společný let lodí Apollo a Sojuz v roce 1975.

Během let prošel Sojuz mnohokrát modernizací, takže dnes létá už typ „TMA“. I přes dvě vážné nehody je Sojuz mimořádně spolehlivou a bezpečnou kosmickou lodí. Podobnou konstrukci také Rusko využilo při stavbě bezpilotní lodi Progress. Ta dopravovala na orbitální stanice Saljut a MIR zásoby a dnes tak činní i u ISS. V současnosti Rusko ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) vyvíjí nový kosmický dopravní prostředek jménem KLIPER.

Kosmická loď Sojuz – konstrukce

Sojuz vynáší do vesmíru stejnojmenná nosná raketa. Délka samotné lodi je necelých 8 metrů a její průměr je asi 3 metry. Sojuz se skládá ze tří základních částí. První je orbitální modul, sloužící posádce v době, kdy se loď nachází na oběžné dráze kolem Země. Druhou částí je návratový modul. V něm jsou kosmonauti v době startu a přistání. Je vybaven tepelným štítem pro návrat atmosférou. Loď přistává na pevnině pomocí padáků, krátce před přistáním se zažehnou motory a Sojuz měkce dosedne. Třetí částí je přístrojový modul. Zde se nachází různá zařízení zajišťující provoz lodě (vytápění, zdroj energie apod.) a také hlavní motor a sluneční panely.