BMP 3

                  Vozidlo BMP-3 (Bojevaja mašina pehota) bylo vyvinuto vyvinuté Kurganským strojírenským závodem na základě požadavků bývalé Sovětské armády na nové pěchotní bojové vozidlo. Do služby vstoupilo někdy na konci 80. let. Poprvé bylo spatřeno během vojenské přehlídky v Moskvě v roce 1990. V NATO mu bylo přiděleno označení SIFV (Soviet Infantry Fighting Vehicle) M1990/1. Od svých předchůdců BMP-2 a BMP-1 se BMP-3 liší mohutnější výzbrojí, korbou, která je spíše podobná vozidlům BMD, a novou ocelovou věží. Více než 600 strojů BMP-3 bylo exportováno do Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Severní Koreje a na Kypr. Největším zahraničním uživatelem jsou Spojené arabské emiráty s 390 vozidly.

Technický popis:

              Bojové vozidlo pěchoty BMP-3 má rozměrnou hliníkovou krabicovitou korbu s mírně sešikmeným čelním horním pancířem, ve kterém jsou tři průlezy. Řidič sedí v přední části korby uprostřed a nalevo i napravo od něho sedí členové výsadku, kteří ovládají 7,62mm kulomety ve střílnách po obou stranách čela korby. Dalších pět členů výsadku sedí v zadní části korby za věží, který vyplňuje prostor výsadku. Korba má kolmé boky i záď, ve které jsou dvoudílné dveře určené pro vstup a výstup výsadku. Po otevření dveří se rozkládají schůdky, které usnadňují nástup a výstup. Pro opuštění vozidla slouží také dva průlezy ve stropě prostoru výsadku. Nízká kruhová věž je usazena ve střední části korby. Čelní část věže je v rozsahu 180° chráněna další pancéřovou vrstvou. Velitel sedí v pravé části věže a střelec v levé. Střelec ovládá 100mm kanon s drážkovaným vývrtem hlavně, stabilizovaný ve dvou osách, ze kterého lze kromě standardního střeliva odpalovat i PTŘS s laserovým naváděním 9M117 (AT-10 Stabber). Kanon je vybaven automatickým nabíjecím systémem. Napravo od kanonu je lafetován spřažený 30mm kanon a 7,62mm kulomet. Vozidlo je vybavené automatickým obranným systémem ARENA, což je systém vyhledávání a ničení PTŘS skládající se z vyhledávacího radaru, počítače a speciální kazety s projektily (viz). Vozidlo je možné vybavit také reaktivním pancéřováním, které ale není příliš oblíbené kvůli ohrožení výsadku. Pohonná jednotka se nachází v zadní části korby po pravé straně a palivové nádrže jsou v podlaze korby. Pohybové ústrojí je po každé straně tvořeno šesti pojezdovými koly, napínacím kolem vpředu, hnacím kolem vzadu a třemi nosnými kladkami. Regulovatelné závěsné ústrojí umožňuje řidiči regulovat nastavení podvozku v závislosti na charakteru terénu, ve kterém se vozidlo pohybuje. Horní část pohybového ústrojí je opatřena lehkými bočními ochrannými štíty. Vozidlo je plně obojživelné, pohyb ve vodě zajišťují dva vodomety instalované po stranách zádě korby, umožňující vozidlu pohybovat se ve vodě rychlostí až 10 km/h. Před vjezdem do vody je na čele korby vztyčen vlnolam a jsou spuštěna odsávací čerpadla.

Výzbroj:

             1 kanon ráže 100 mm se 40 náboji v zásobě, 1 spřažený kanon ráže 30 mm se zásobou 500 nábojů, 1 spřažený kulomet ráže 7,62 mm a 2 kulomety ráže 7,62 mm lafetované po obou stranách čela korby pro něž je k dispozici 6 000 nábojů, 2x3 výmetnice dýmových granátů, 6 PTŘS.