Návrat Do Reality | České Kundy | Porno CZ | Porno Videa | Porno | Holky na Sex | FreeVideo | Porno videa | Porno | Porno Lesbičky
Navigace:
Právi se nacházíte: Video -> Ostatní -> Mucholapka podivná vs. Moucha

Poslední komentáře

romskikokot..
Takto se pere cigiprinc o me pele se sestrou.
Saj Mi-Ho
Jdu se vysrat
Saj Mi-Ho
Zařvala?
Piggsy
Strašné video, Drsný svět hadr.
Piggsy
Zavřel bych ho až zbělá!!!
DokonalýPánHEIL
Dobře udělal chcípnout akorát mohla
DokonalýPánHEIL
Opice zkurvené. Matky pepablba a mušliho
DokonalýPánHEIL
Jojo dědku, bohužel dneska jsou chlapi zkurvení subíci a je to miláčku sem, miláčku tam.. miliony článků o tom jak být lepší chlap a jak se chovat k ženám a kdo ví co vše, no ale žena je dokonalá jaká je. Pak maj ty kurvy frňák nahoře a není třeba někde nějak vypadat, jsem krásná a dokomalá a kdo mě nevidí dokonalou je debil. Já je jen mrdám a posílám do hajzlu hned co začne mít nálady. Střídám je jako ponožky protože ti mnohem víc berou než dávají, kurvy vyjebané. Je to chlapama že furt ustupujou jak čuráci. Je mi z lidí zle. Z chlapů že jsou citlivé, submisivní kundy a z žen že si myslí co nejsou a přitom v dnešní době průměrná ženská stojí kurevsky za hovno
DokonalýPánHEIL
Zavři hubu starej crho
müszi
Csak egy buzi vagy faszom.

Mucholapka podivná vs. Moucha

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je masožravá rostlina patřící do botanického rodu Mucholapka (Dionaea), jehož je jediným druhem. Jako jediná suchozemská masožravá rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti.

Historie a rozšíření

Mucholapku popsal ve svém dopisu Linnéovi botanik John Ellis roku 1769. Rostlině dal jméno "Dionaea" (Dione - česky Diana - je jméno řecké bohyně lovu). Dionaea roste pouze v malé oblasti severoamerického státu Jižní Karolina - v asi 120 km okolí města Charlestonu. Kytka byla ve Spojených státech už v minulém století tak známá, že ji byl sbírat coby dárek dokonce i tehdejší prezident Spojených států Thomas Jefferson. Bohužel, popularita a výjimečnost mucholapkám moc neprospěly a rostliny lze dnes v přírodě nalézt jen velmi vzácně. Víc než zájem sběratelů však mucholapku potlačuje ničení jejich přirozených stanovišť - slatinišť, kde roste v porostech ostřic a vlhkomilných trav společně se saraceniemi, rosnatkami a tučnicemi.

Vzhled

Tato masožravá rostlina se podobá malé otevřené tlamičce na jejichž okrajích jsou malé ,,zoubky". Celá rostlina je hráškově až tmavě zelená. Má také krátké listy většinou témeř rovnoběžne s půdou. Z jedné rostliny může vyrůst až 6 tlamiček oválného tvaru, které loví neopatrný hmyz. Velikost a šířka řapíku se v průběhu roku mění. Zatímco v létě jsou pasti velké a řapík úzký, v zimě jsou pasti díky nedostatku potravy malé a méně funkční a řapík je široký, aby byla jeho asimilační plocha co nejvíce využita.

Způsob lovu

Loví drobný lezoucí a létavý hmyz, například mravence, pavouky, mouchy, ale třeba i vosy. Kořist láká na sladký nektar, který produkuje na okrajích pastí. Samotné pasti jsou otevřené přibližně v úhlu 45˚ a vypadají jako malá železa na medvědy, nebo jako zelená zubatá tlamička se spoustou tenkých dlouhých zubů. Na vnitřní straně obou „čelistí“ se nacházejí obvykle tři na pohyb citlivé chloupky vytvářející jakousi klec zabraňující úniku hmyzu. K tomu, aby past zaklapla, je třeba v rozmezí několika sekund opakovaně podráždit alespoň dva z nich. Rostlina tak pozná, že se pravděpodobně jedná o hmyz a zbytečně se nevysiluje klapáním naprázdno při náhodném podrážděním.

Vlastní pohyb pasti je na rostlinu velmi rychlý, sevře se plynulým pohybem asi za půl sekundy (za vhodných podmínek i rychleji). Hmyz ho ale vnímá naopak jako pomalý a neškodný a když se nad ním sevřou „zuby“ pasti, už neunikne. Po prudkém sevření obou polovin "pastí" jejich svíravý pohyb pomalu pokračuje dál a rostlina nejprve chemickými receptory zjišťuje, zda ulovila kořist. Pokud ano, okraje pasti hermeticky přilnou k sobě a dovnitř je napuštěna trávící šťáva. Pokud ne, zbytečně sklaplý list "pozná" svůj omyl (př. kapka vody, aj.) do dvou dnů a znovu se rozevře. Snaha hmyzu vyprostit se v kombinaci se stálým tlakem čelistí pasti zajistí, aby se kořist dostala do optimální polohy.

Z vnitřní strany čelistí se začnou uvolňovat trávicí enzymy, které kořist za několik dní (cca 7-10) rozloží, takže z ní zbude jen tvrdý skelet (chitinová schránka hmyzu). Pak se past opět rozevře a čeká na další hmyz. Sklapnout s kořistí past může asi dvakrát nebo třikrát. Naprázdno asi šestkrát (max. desetkrát). Pak list i s pastí odumře.

Omlouváme se, ale videa nahraná před datem 1.1.2013 byla archivována. Smazané video 1 reklama

Komentáře k tomuto příspěvku
Celkem je zde 60 komentářů

Tento příspěvek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.




© 2009 - 2024 | Agresori.com
Názory autorů se nemusejí shodovat s názory redakce. Zveřejněné příspěvky necenzurujeme a neneseme za ně odpovědnost. Jestliže považujete některý z příspěvků za porušení autorských práv či jinak poškozující vaše osobní práva oznamte nám to na e-mail agresori@email.cz.
Vygenerovano za 30.037 ms