Mrtví čečenští separatisté - Teroristický útok na beslanskou školu

Celá situace vyústila 3. září v masakr po explozi bomby, při které bylo zabito minimálně 330 civilistů, 10 příslušníků zvláštní jednotky a 31 teroristů, z toho 186 dětí; 783 lidí bylo zraněno. K útoku se přihlásil čečenský terorista Šamil Basajev. Podrobnosti útoku nejsou zcela známé a panují jisté rozpory v tom, kdo za příčinou exploze stojí. Budova školy je dodnes v havarijním stavu a je s výjimkou tělocvičny uzavřena.

Situace v oblasti před zajetím rukojmí

Beslan na mapě Ruské federace.

Masakru v Beslanu předcházela řada událostí. 9. května 2004 byl na oslavách Dne vítězství nad fašizmem při explozi bomby nastražené v tribuně zabit prezident Čečenské republiky Achmad Kadyrov a předseda místního parlamentu Husejn Isajev. O několik týdnů dříve, 21.–22. června, uskutečnili čečenští separatisté útok na město Nazraň v Ingušsku. Při bojích zahynulo na ruské straně 80 lidí. 24. srpna sebevražední atentátníci odpálili výbušniny v 2 letadlech Tu-154 a Tu-134 ve vzduchu nad Tulskou a Rostovskou oblasti. Zahynulo 90 lidí. Ve stejný den explodovala bomba na zástavce MHD v Kaširskej cestě v Moskvě, zraněni byli 4 lidé. O několik dní později sebevražedná atentátnice odpálila nálož na Moskevské stanici metra Rižskaja, zahynulo 10 lidí a nejméně 50 dalších zranila.

Zodpovědnost za všecky tyto akce převzal vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev. Basajev byl jeden ze zodpovědných za vzetí rukojmých v městě Buďonnovsk, které se odehrálo mezi 14. a 19. červencem 1995, kdy čečenští separatisté napadli město a vzali jako rukojmí více než 1500 lidí z místní nemocnice. Tato akce donutila Rusy k zastavení ofenzivy během první čečenské války.