Psí restaurace - příprava masa

(Video k tématu se nachází uplně dole..)

Kulturní tradice?
Argumentem "pro", který je dnes v Koreji nejvíce slyšet je zmiňování dávných korejských tradicí. Ve skutečnosti se vaření koček zaživa až do podoby tonika, které je dnes vyhledávaným "všelékem", před rokem 1980 prakticky nevyskytovalo. A jedení psů? To se více rozšířilo až v 80. letech 20. století. Tehdy však jako důsledek chudoby a hladomoru tehdejší války. Po válce, spolu s rychlým ekonomickým růstem Jižní Koreje, začali obchodníci ve snaze o udržení nabízet psí maso a kočičí produkty jako zdraví (a hlavně sexuální vitalitě..) prospěšné. Ve stále více amerikanizované Jižní Koreji však také zároveň začaly sílit snahy o udržení všeho, co je typicky korejské. Výsledkem bylo, že obchod se psy a kočkami během posledních 20 let neuvěřitelně narostl...

Ne všichni Korejci jedí psy
Věta, se kterou jsme se v Jižní Koreji setkávali velice často. Ano, mnoho Korejců je těmito obyčeji znechuceno a někteří z nich se proti nim snaží i aktivně bojovat. Patří jim náš velký obdiv, protože ochrana práv zvířat v zemi jako je Jižní Korea se od způsobů běžných u nás na míle liší. Od lidí, kteří se do ní zapojí, vyžaduje velkou odvahu, protože povaha této společnosti je zakotvená v jiných principech, než na jaké jsme zvyklí my. Co je u nás normální (jako příklad je možné uvést i pro nás tak "běžnou" záležitost jako je vybudování útulku pro psy a kočky), je v Koreji nebezpečné podivínství, které ostatní občany zneklidňuje. Nebývá zde zvykem starat se o to, jak žijí zvířata a už vůbec ne o ta, která poskytují tolika lidem jistou obživu.

KAPS a IAKA
KAPS - Korean Animal Protection Society je první organizací, která se zabývá právy zvířat v Jižní Koreji a nerozlišuje přitom na zvířata, která si ochranu "zaslouží" a na ta, která ne (jako jiné organizace činné v J. Koreji dříve). V roce 1991 byl díky aktivitám této organizace přijat vůbec první zákon ošetřující týrání zvířat. KAPS se mimo snah o zlepšování korejského zákonodárství ve věcech životních podmínek zvířat dále soustřeďuje na zlepšování postojů veřejnosti vůči zvířatům prostřednictvím informačních kampaní a vydáváním informačních tiskovin pro děti i dospělé. Organizuje protestní akce uvnitř země i po celém světě.
IAKA - International Aid For Korean Animals je pobočkou KAPS působící v Californii. Obě organizace sledují stejné cíle a úzce spolupracují. Spolu připravily celosvětovou petiční akci, jejíž cílem je sebrání milionu podpisů (připojte se k petici). Celá akce pak bude předána OSN. Organizátoři si od celé akce slibují ještě větší zesílení mezinárodního tlaku na korejskou vládu.
Do května 2002 se také obě organizace snažily směřovat většinu svých aktivit směrem k připravovanému fotbalovému šampionátu, k jeho organizátorům, sponzorům a fanouškům. Výsledky se zdály před zahájením slibné. FIFA se oficálně vyjádřila pro důsledné dodržování zákonů v oblasti jedení psů a koček, vláda se po jednání s KAPS/IAKA vyjádřila ve smyslu snah o zlepšení celé situace. Faktickým výsledkem ovšem bylo pouze "uklizení" těchto obyčejů před zraky tisíce turistů, kteří se na šamponát sjeli. Aktuálně se situace vyvíjí stejně jako před šampionátem....tedy nijak. Vláda dál neřeší nedodržování zákona, který sama vydala.

Zákonodárství
Ano, zákonodárství proti jedení psů a vaření koček zaživa v Jižní Koreji existuje již delší dobu. Zákon o ochraně zvířat byl přijat v roce 1991. Zakazuje týrání zvířat a nikde se v něm neuvádějí tyto druhy počínání jako vyjímka. Obsahuje dále také podmínky správného zacházení se zvířaty i sankce při nedodržování. Ministerstvo zdravotnictví navíc už v roce 1984 vymezuje jedení psů jako "...nechutný způsob obživy, který není určen pro lidi...."

Proč vlastně psi a kočky?
KOČKY: Na rozdíl od psů nikdy nezískaly statut domácích mazlíčků , a proto je také ochrana koček v Koreji tak komplikovanou snahou. Mezi Korejci se kočkám neřekne jinak než různými slovními spojeními vyjadřujícími nadávky. Lidé věří mýtům, že kočky jsou ďáblové, a že napadají lidi. Novinové články vládních tiskovin propagují výzvy k co nejmasovější likvidaci koček a jako argumenty uvádí zodpovědnost koček za vymírání ohrožených druhů. Nezmiňují však už nechvalně známý fakt, že za vymírání ohrožených korejských živočichů může spíše korejská vášeň v "léčení čehokoliv" toniky z jakýchkoliv živočichů, tedy i z těch chráněných.. A snad i vzhledem k tomu, že dnes je v Jižní Koreji činný mezinárodní monitoring ohrožené fauny a flóry, přesouvá se v posledních letech pozornost prodejců těchto "přírodních medicín" na zvířata běžná a snadno dostupná. Těmi kočky a psi bezesporu v dnešní Koreji jsou.
A jak probíhá celý proces výroby kočičího tonika? Koyangi soju, jak je výsledný produkt nazýván, začíná vhozením živé kočky do vroucí vody velkých tlakových hrnců. Kočka je za hrozného křiku potápěna tak dlouho, než konečně zemře. Vaří se dál s bylinami, kořením a jinými přísadami. Věří se, že koyangi soju zázračně léčí široké spektrum onemocnění od artritidy až po neuralgii. Tonikum je ovšem nutno pít několik měsíců, pro dosažení maximálního účinku....a maximálních tržeb.
Nutno ještě dodat, že v Koreji je připravován ještě jeden druh tonika podobným způsobem, totiž tonikum z černých koz.
PSI: I když je pravdou, že mnoho psů, kteří se na trzích či v restauracích objeví je pochytáno či ukradeno majitelům (!), je velká většina speciálně pro tyto účely odchována. A to buď po několika kusech u lidí, kteří si takto přivydělávají a nebo po stovkách na farmách, které jsou pro své majitele zdrojem velkých příjmů.
I pro psy v Jižní Koreji platí, že velká většina lidí věří různým mýtům a pověrám.
Nejznámějšími jsou:
- Pouze čistokrevní psi si zasluhují péči a lásku: Ostatní plemena svým majitelům "slouží" pouze jako hlídací psi, mnohdy přivázani celý život na krátkém řetězu, často po pár letech snědeni.

Říká se, že Korejci chtějí v životě jen to, co je perfektní a výborné. (Snad i odtud prý pramení jejich všeobecný odpor k adopci dětí.)

- Malí psi jsou chytřejší než psi velcí.
- Převážení psů v dopravních prostředcích přináší smůlu.
- Vlastní-li člověk psa déle než 7 let, zdivočí jako vlk.
- Jedení psího masa zvyšuje sexuální potenci.
K poslednímu bodu nutno poznamenat, že některé porce psího masa opravdu mohou na potenci působit. Není to však ale způsobeno psím masem samotným, ale steroidy, testosteronem či jinými hormony, které jsou do těchto porcí v některých restaruacích přidávány. Známá je např. aféra, ke které došlo v roce 1992, kdy bylo diskvalifikováno několik olympijských atletů pro pozitivní testy na steroidy. Bylo prokázáno, že tyto látky pocházely z psího masa podávaného v několika restauracích v Soulu.
Všeobecně se také ma za to, že pes či kočka by měli před smrtí co nejvíce trpět, aby se kvalita masa pozvedla. Z tohoto důvodu je tedy běžné tato zvířata před smrtí týrat mnohahodinovým (i několikadenním) bitím, kopáním, věšením na strom. Samotné zabíjení se pak provádí nejčastěji uškrcením, ubitím kladivem či holí, elektrickým proudem.

Jak pomoci?
Jak bylo zmíněno výše, IAKA a KAPS se již dlouhou dobu snaží přimět korejskou vládu k přijetí funkčních opatření zajišťujících dodržování zákonů v oblasti ochrany psů a koček. Činí tak jednak přímými protestními akcemi a jednáními s vládními činiteli přímo v Jižní Koreji, jednak formou mezinárodní petiční kampaně. S touto petiční akcí je ale také spojeno úsilí o zviditelnění korejské problematiky po celém světě. Na našich stránkách (Animalinfo.net) se můžete tedy setkat i s pozvánkami na výstavy fotografií a promítání filmových dokumentů týkajících se týrání korejských zvířat.

POZNÁMKA K TÉMATU
Konzumace psů není "výsadou" pouze některých asijských národů. Také u nás ve Střední Evropě jsou zabíjeni psi za účelem získání jejich masa a sádla. Tento trend není možná tak široce rozšířený jako v Jižní Koreji, ale bezpochyby existuje. V souvislosti s epidemií trichinelózy na Slovensku byl například v roce 1998 zaznamenán případ, kdy 336 občanů z obce Valaská u Brezna onemocnělo výše uvedenou chorobou po konzumaci klobás, které byly připraveny z infikovaného psího masa. Tento případ není bohužel vůbec vyjímečný.