Srebrenický masakr

▼▼▼ EXLUZIVNÍ VIDEO NALEZNETE POD TÍMTO ČLÁNKEM ▼▼▼

Srebrenický masakr (červenec 1995) byl válečný zločin, který se odehrál během války v Bosně. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii klasifikoval toto vraždění jako genocidu. V červenci roku 1995 bylo v okolí Srebrenice zavražděno přes 8 000 Bosňáků. Ačkoliv většinou šlo o muže a chlapce mezi 15 a 65 lety (schopné boje v teritoriální obraně), masakr zahrnuje i případy zavražděných chlapců mladších 15 let a mužů nad 65 let. Předběžný seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmén lidí, z nichž téměř 500 bylo mladších 18 let (30 mladších 15 let). V seznamu jsou také uvedena jména několika desítek žen a dívek.

Masakr vedl Ratko Mladić generál Vojsk republiky srbské. Tato událost se stala nejhorším masakrem v Evropě od druhé světové války,

Událost vedla k pádu nizozemské vlády, jejíž vojáci měli v rámci jednotek UNPROFOR Srebrenicu zabezpečovat.

Pád Srebrebnice

Dne 6. července 1995 v časných ranních hodinách začali město ostřelovat příslušníci Vojsk Republiky Srbské, jejichž část byla rekrutována z okolních vesnic, kde předtím docházelo k masakrům Srbů. Město Srebrenicu chránilo 600 nizozemských vojáků UNPROFOR a vojáci 28. divize bosensko-muslimské armády, kteří následně podnikli protiútok.

8. července bylo město ostřelovánu znovu, přičemž bylo zasaženo i předsunuté stanoviště nizozemských UNPPROFOR, kteří se kvůli nedostatečné výzbroji museli vzdát a po delším vyjednávání jím Srbové povolili odjet do Srebrenice. Cestou tam se však nizozemští vojáci při snaze projet silniční zátars dostali do konfliktu s bosenskými obránci, kteří po jejich transportéru hodili granát. Výsledkem byla smrt vojína Raviv van Renssena.

Následující den pokračovalo srbské ostřelování a z města uprchly tisíce civilistů. Srbové obsadili další pozorovací stanoviště sil OSN a vzali jako rukojmí asi 30 nizozemských vojáků. 10. a 11. července mělo dojít k leteckým útokům na Srby, ale nakonec k tomu nedošlo i kvůli tomu, že Srbové hrozili, že v případě útoku zabijí nizozemská rukojmí.  V tomtéž období se 28. divize bosensko-muslimské armády, která v bojích utrpěla ztrátu asi 2 tisíc mužů, začala postupně stahovat, i když byla početně silnější, než útočící srbské jednotky. Její vojska odcházela směrem ke Snagovu a zbylí vojáci museli složit zbraně, přičemž byli zajati srbskými silami. 12. července 1995 začaly autobusy odvážet zbývající ženy a děti na muslimská území, muži však zůstali izolováni. Celkem Srebrenicu opustilo dle Světové zdravotnické federace 35 632 lidí.

Události po masakru

Kvůli působení nizozemské jednotky došlo následně k pádu nizozemské vlády. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii klasifikoval toto vraždění jako genocidu. Zároveň konstatoval, že Srbsko za něj sice nenese přímou zodpovědnost.

Z 8 tisíc obětí masakru se zatím podařilo identifikovat 3 tisíce. Objevují se spekulace že část mrtvých jsou ve skutečnosti muslimští vojáci zabití v boji při obraně Srebrenice. Bosenští Srbové tento masakr později přiznali, ovšem některá srbská i světová média tvrdila, že počet 8 000 zavražděných bosenských muslimů je přehnaný a že není doložitelný. Seznam osob pohřešovaných nebo zabitých v Srebrenici obsahuje 8 373 jmen. Od konce bosenské války byly exhumovány ostatky zhruba 8 000 obětí, z nichž kolem 3 000 bylo dosud identifikováno.

Za Srebrenický masakr byli odsouzeni tito bosenskosrbští velitelé: podplukovník Dragan Obrenović na 17 let vězení, Momir Nikolić na 27 let vězení, Vidoje Blagojevič na 18 let vězení a Dragan Jokić 9 let vězení. V roce 2003 byl vydán zatykač i na bosenskomuslimského velitele Nasera Oriće. Hlavní žalobkyně OSN Carla del Ponteová žádala trest 18 let odnětí svobody, ovšem Naser Orić byl odsouzen k trestu dvou let vězení, jenž byl v červenci 2008 odvolacím soudem zrušen.

Pro přehrání toho videa je nutné být registrován a přihlášen.

Registrovaní členové mohou komentovat videa a fotografie, za které automaticky dostávají body. Za určitý počet bodů si uživatel může nechat ZDARMA zaslat tričko s logem Agresorů.

Pravděpodobně jste z jiné země než-li je Česká republika. Pokud chcete toto video opravdu vidět, věnujte, prosím, několik vteřin registraci a následnému přihlášení. Děkujeme za pochopení.